Výlet na Macochu s dětmi, Punkevní jeskyně, Balcarka a něco navíc

Za prvé. Jak se dostaneme do Skalního mlýna? Jednoduše autem. Pokud nemáme auto, tak vlakem. Například z Prahy nám jede přímý vlak z Hlavního nádraží rovnou do Blanska. V Blansku se pěšky během dvou minut přesuneme z vlakového nádraží na nádraží autobusové, a z něj nám jede autobus č.226 přímo do Skalního mlýna. Cesta autobusem trvá jen 10 minut. Autobus staví přímo u hotelu HOTEL SKALNÍ MLÝN.

Proč je výhodné ubytovat se právě zde? Protože budete uprostřed všeho dění a stihnete toho co nejvíce v nejkratší možné době. Pohodlně. Hotel má svou restauraci, menší hřiště pro děti, vstřícné recepční a nádherný výhled.

Za druhé. Jak si to všechno rozplánovat? To je na vás.

Já mám jen takový malý tip, jak jsme to udělali my, aby to všechno časově klaplo s dětmi, které toho zrovna moc nenachodí. Naše nejdelší trasa byla 3 km lesem. Navíc vedla většinou z kopce.

První den jsme přijeli na večer. Ubytovali jsme se. Prošli jsme se po okolí, rozkoukali jsme se a zjistili jsme, že hned u hotelu jsou turistické informace se skvělými poradci, poradkyněmi. V turistických informacích vám nejen že dobře se vším poradí, ale můžete si tu zakoupit rovnou i lístek na vláček, který stojí naproti přes silnici a vyveze vás rovnou k Punkevním jeskyním. Ráda bych podotkla, že Punkevní jeskyně je nejlépe si rezervovat několik dní dopředu, protože jinak není vůbec jisté, že se tam v určený, vámi požadovaný den, dostanete.

Hned u toho všeho dění stojí i Dům přírody Moravského krasu, jehož prohlídka vám zabere zhruba hodinu a je vhodná pro děti, neb je zábavnou formou velice poučná. Děti zde krom jiného mohou shlédnout zajímavá videa a nebo si zahrát pexeso či puzzle na dotykové obrazovce.

Blížila se šestá hodina, přišel čas na dobrou večeři v místní hotelové restauraci. Mají tu skvělý guláš a rozhodně stojí za to ochutnat punkevního pstruha z místního rybářství.

V Domě přírody si můžete také zakoupit tyto úžasné voňavé čaje z Rodinné farmy Sedmikráska. Prodávají u nich i bylinky, džemy, sirupy, extrakty a nabízí dokonce i nádherné ubytování, které stojí za jedničku, jak sami citují na svém webu: „Číslo popisné jedna ve vesničce zvané Vříšť najdete snadno. Je to opravdu jednička mezi zdejšími stavbami. Stylem připomíná malý zámeček a nikdo mu neřekne jinak, než panský dům na Vříšti.“

Druhý den jsme se vydali po snídani rovnou na onen turistický vláček, který nás vyvezl k Punkevním jeskyním, kam jsme zatím nešli, protože jsme je měli rezervované až na den čtvrtý, den odjezdu. Avšak u Punkevních jeskyní jsme přestoupili přímo na lanovku, která nás vyvezla rovnou k Macoše. Víte proč se Macoše říká zrovna Macocha? Tak na to se váže pěkná pověst, kterou se dozvíte na loďce od místních průvodců právě při prohlídce Punkevních jeskyní.

Propast Macocha má dva můstky, z kterých do její hloubky můžete shlížet. Jsou jeden poblíž druhého. Na vrcholu u Horního můstku také nechybí restaurace, další turistické informace, obchůdky se suvenýry, klobásami a zmrzlinami. K Dolnímu můstku vede krátká cesta lesem a několik desítek schodů. Oba dva výhledy stojí za to. Nelze je opomenout.

Pohled z Horního můstku

Podled z Dolního můstku

Cesta na Balcarku ubíhala rychle

Z Balcarky jsme se zpět do Skalního mlýna dostali místním autobusem, který jel kolem třetí hodiny přímo od turistických informací. Museli jsme sice přestoupit v Blansku na autobusovém nádraží, ale to nám vůbec nevadilo, protože hned vedle stojí jeden známý supermarket s potravinami, kde jsme si nakoupili pár potřebných věcí.

Třetí den byl den s velkým D. Překvapení pro děti bylo nemalé. Nečekané a úchvatné. Zavítali jsme do Westernového městečka v Boskovicích. V tomto Westernovém městečku to umí s láskou. Mnohá jejich představení jsou v ceně vstupného a musím podotknout, že jsou nesmírně vtipná a zábavná. U představení Geronimo mi tedy ukápla dojetím i málem slza. Musela jsem ji zamáčknout, aby to nikdo neviděl. Určitě také musím doporučit večerní vystoupení s Vinnetouem. Naše indiánské duše bojovníků ožily. Srdce se rozbušily.

Ve Westernovém městečku mají bohaté programy, nápadité atrakce a městem se valí dobrodružný duch. Můžete si tu půjčit na celý den kostým. Zakoupit klobouky, korálky, lapače snů a něco k jídlu. Přijďte si s nim vyrýžovat zlato, vykopat poklad, zastřílet z luků, pistolí či praků. Projeďte se na koni, pomazlete je a objevte dravé ptáky. Propadněte se do dávných časů nezapomenutelných příběhů divokého západu. Budete se chtít vrátit. V čase i na toto nezapomenutelné místo.

Interiéry jsou fascinující

Restaurace famózní s živou hudbou pianisty

Venku můžete rýžovat zlato či hledat poklad – pravý diamant

Můžete se setkat s koňmi, kozami či dravými ptáky pod vedením zkušené sokolnice

Co si také zastřílet?

Vtipná tématická představení nás rozesmála a půjčovna šatů nás vtáhla o to víc do děje

Jak se dostat ze Skalního mlýna do Westernového městečka bez auta? Jde to. Ráno jsme jeli ze Skalního mlýna busem č. 226 (10 min.) na autobusové nádraží v Blansku. Z autobusového nádraží v Blansku nám jel hned vzápětí autobus na autobusové nádraží do Boskovic. A v Boskovicích nám hned autobus na zastávku Boskovice, hřbitov. Z této zastávky je to do městečka už jen co by kamenem dohodil. Autobusy na zpět už v pozdějších odpoledních hodinách od hřbitova nenavazují tak snáze. Ale dá se to lehce vyřešit. Taxi nestál ani sto korun. Taxi jsme si vzali také z Blanska na Skalní mlýn a ten stál rovných 200,- Kč.

Čtvrtý den byl den odjezdu. Jak nemilé. Chech out byl do deseti hodin a pro nás spáče to bylo jen tak tak.

Po snídani jsme se vydali po silnici, procházkou lesem (2 km), do Punkevních jeskyní. V Punkevních jeskyních je stálá teplota osm stupňů Celsia. Zatímco v Balcarce jsme si vystačili s mikinou, zde jsme trpce litovali, že jsme s sebou neměli alespoň lehkou bundu navíc. Alespoň jsme se radovali z ponožek a tenisek. Pantofle opravdu nedoporučuji. Cesta Punkevními jeskyněmi je na půl pěší a z poloviny pojedete loďkou.

Domů se nám nechtělo. Přírodní krásy Moravského krasu nám zůstaly v srdci i v indiánské duši.

Napsat komentář