Kostkový cukr pochází z Čech aneb sladký cukr bridž a jedna romantická příhoda

Kostkový cukr bereme dnes všichni jako samozřejmost. Přitom až do poloviny 19. století se cukr distribuoval převážně ve formě cukrových homolí. Věděli jste, že za vznikem kostkového cukru stojí jedna romantická příhoda rakouského ředitele české dačické rafinerie cukru a jeho manželky Juliany?

V Dačicích má kostka cukru i svůj pomník, má také své webové stránky: http://www.kostkovycukr.cz

Cukrové homole proměnil v úhledné kostičky až v roce 1843 ředitel dačické rafinerie cukru Jakub Kryštof Rada. Učinil tak na přání své milované ženy Juliany, která se při tříštění homole cukru sekla sekáčkem do prstu. Juliana poprosila svého laskavého manžela, aby vyrobil cukr, který bude naporcován na menší kousky pro jednoduchou manipulaci. Pan Rada nemeškal ani minutu a dal se hned do práce.

První pravoúhlé kostky cukru dostala Radova manželka několik měsíců po svém zranění. Cukr byl zabalen v malé bedničce. Kostky cukru měly červenou barvu a bylo jich více než 300. Proč vlastně měly kostky cukru červenou barvu? Bylo to na znamení lásky? Nebo snad červená barva měla připomínat oné zranění? Malé kvádry měly rozměry 1,2 na 1,5 cm. Výrobci začali později vyrábět i jiné rozlišné tvary a barvy. Nejkrásnějším příkladem zpracování je snad cukr bridž, který je vyráběn ve tvaru karetních znaků hry bridže – křížů, kár, srdcí a pik.

Vydejte se do Dačic na výlet a navštivte stálou expozici věnovanou výrobě dačické kostky cukru, kterou najdete v Městském muzeu a galerii v Dačicích.

„Evropě to osladíme“ – to bylo reklamní heslo pro předsednictví České republiky v Evropské unii, do které jsme vstoupili 1. května 2004. Kostka cukru byla v roce 2009 zvolena vládou ČR jako symbol jejího předsednictví v Radě EU. Mně to dnes přijde po letech jako docela vtipné heslo.

V České republice se vyrábí cukr již od 18.století. Jsme exportní zemí a podle statistických údajů jsme v roce 2020 vyvezli za hranice státu přibližně 250 tisíc tun cukru. Počet cukrovarů klesá, nyní jich máme sedm, přitom počátkem devadesátých let jich bylo kolem padesáti. Naší výhodou je to, že si cukrovou řepu pro výrobu cukru umíme sami vypěstovat.

Svařené víno patří k podzimní atmosféře zrovna tak, jako červeně zbarvené listí stromů. Voňavé ingredience skořice, badyánu a hřebíčku všichni dobře známe. Co si svařák tentokrát přisladit třeba bridžovým cukrem, který byl za mého mládí tím nejlepším cukrlátkem, na které jsem tajně chodila do cukřenky mé babičky.

2 comments

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s